Nenapodobil zatím Tour a Vueltu a nevybojoval také na Giru

Giro je z Grand Tour nejt잚í. Ale chci se sem vrátit, ujišuje Štybar

Nenapodobil zatím Tour a Vueltu a nevybojoval také na Giru etapové prvenství. Zato viděl minulou sobotu na Zoncolanu víc českých fanoušků než na jakémkoliv jiném třítýdenním závodě. „Jako kdyby se celé Česko přestěhovalo na Zoncolan!!! Děkuji,“ psal pak ohromeně na Twitter.
Čtyřikrát během Gira jel v úniku, čtyřikrát přispěl k etapovému triumfu svého lídra Vivianiho. Ve čtvrtek si před startem 18. etapy v Abbiategrassu dal v autobusu Quick-Stepu kávu, chystal se k cestě pelotonu do Alp - a porovnával jak se ty tři Grand Tour od sebe liší.
Giro d´Italia 2018
Speciální příloha iDNES.cz
Kolik těch kafí před etapou vypijete?
Dvě ke snídani a jedno na startu.
Nepatříte tedy mezi cyklisty nabuzující se až deseti za den?
Ne, to by mi bylo blbě. Už při šestém mi bývá zle.
Spíte na Giru dobře? Jaký tu zatím máte spánkový průměr?
Tak pět šest hodin.
Pokud si pamatuji, v závěru Tour to bývalo ve vedrech jižní Francie ještě horší, že?
Bývalo. Ale i tady, když jsme na volný den a na časovku vyfasovali od organizátorů v Trentu špatný hotel, to za moc nestálo. Ani jednou jsem v něm neusnul před druhou v noci.
Proč byl ten hotel špatný?
O matrace nešlo, ty nám tým vozí vlastní. Ale nebylo tam čisto a snad i kvůli těm italským dekám se mi špatně dýchalo. Chvíli byla zima, pak zapnuli centrální topení a měli jsme pro změnu saunu. A hned pod oknem hluk hlavní silnici. Ale i tak jsem během volného dne stihl docela dobře zregenerovat. Nic mě ani na konci závodu vyloženě nebolí. 
Která z vašich Grand Tour byla zatím úplně nejt잚í?
Hned první Vuelta. Se stoupáním na Angliru v předposlední etapě.
Pocit, když dojíždíte do cílového města, pak vždy veškeré útrapy vynahrazuje?
Přesně. Tehdy to bylo pro mě obrovsky emotivní. Jakmile jsme poslední den začali sjíždět do Madridu a uviděl jsem ho pod sebou, pomyslel jsem si: To je opravdu Madrid! Já to zvládl! V dalších letech už to nikdy tak silné nebylo. I když samozřejmě, pokud dojedete v Paříži na Champs Elysées, oddechnete si. Stejné to bude v neděli v Římě.
Zdeněk Štybar po časovce do Rovereta u mikrobusu týmu Quick-StepČím vás Giro překvapilo nejvíc?
Že je z Grand Tour profilem a stylem závodění nejt잚í. Tady jsou tak hektické etapy, že se během nich nestačíte ani zastavit na vyčurání.
Jako ve středu? Po 17. etapě prohlásil Chris Froome, že mu připomínala mládežnické závodění, kdy se všichni dravě vyhrnou ze startu a útočí se až do cíle.
Totéž napadlo ve středu i mě. Zápřah start – cíl jako v juniorech. Odjela skupina, sjeli ji, odjela další skupina, sjeli ji. Spurtovalo se na každou prémii, balík se trhal i v závěru.
Budiž chaos. O partyzánské válce Sky i zkoumání Dumoulinových očí
Reportហz 18. etapy Gira
Giro tím vlastně napodobuje živelnou italskou mentalitu.
Souhlasím. Dosud se ani jednou nepovedlo, že by únik dojel až do cíle, což je nenormální. (Poprvé se tak stalo až ve čtvrtek, rozhovor se uskutečnil před startem čtvrteční etapy - pozn. red.) Čekal bych, že všichni jsou unavení a že některé týmy si občas řeknou: O.K., holt nejsme ve skupině, tak to dneska necháme plavat. Ale nic takového. Možná se tak děje proto, že jde o první Grand Tour sezony a spousta týmů ještě nemá vítězství.
Tour potom bývá mnohem víc svázaná taktikou?
Na ní jsou i v rovinatých etapách přední týmy schopny nacpat se na posledních 25 kiláků dopředu v balíku, zablokovat to tam a nikoho dalšího už dopředu nepustit. Tady jsme se v Iseu relativně snadno procpali dopředu i tři kiláky před cílem. 
Zkuste říci, co se vám na každé z těch tří Grand Tour líbí nejvíc?
Na Giru samotná Itálie. Mám rád její mentalitu, trochu i rozumím italsky, proto je mi bližší než Tour. Navíc příroda je tu na jaře krásná.
Zato Tour...
Má úžasnou prázdninovou atmosféru. Lidé obsypou silnice obytnými vozy, podél trati voní grily. A je pečlivěji organizovaná. Tady to naopak občas bývá chaos, když se prodíráme na start mezi lidmi.
Zdeněk Štybar (vlevo) s Romanem Kreuzigerem na Giru d´Italia.
DVA ČEŠI. Zdeněk Štybar s Romanem Kreuzigerem.
Zbývá Vuelta.
Ta je v posledních letech mimořádně soutěživá. Ale zároveň už na ní cítíte také určitou úlevu z konce sezony, týmy jsou méně nervózní.
Na Giru teď bydlíte na pokoji s Italem Erosem Capecchim. Zaučuje vás do italských zvyklostí?
Ani ne. Ten den vždycky strašně rychle uteče. Sejdeme se na chvíli po večeři, každý zavoláme manželce a jdeme spát. Včera jsem přišel z večeře až o půl jedenácté.
Ani počítač nezapnete?
Zrovna dneska jsem říkal manželce, že si ho na Grand Tour asi už nikdy nevezmu. Za celé Giro jsem ho otevřel jen třikrát a poštovní schránka je na mě už celkem agresivní.
Přitom na Vueltě 2013 jste se během závodu dokonce snažil dálkově studovat vysokou školu.
Ale nešlo to. Vůbec. Letos jsem si před Girem říkal, že si stáhnu do iPadu nějakou dobrou knížku, a ani jsem se k tomu nedostal. Jediné, co dělám, že se přes iPad kouknu na noviny a přečtu si MF DNES.
Máte radost, že jste do toho šel, by příprava na Giro nebyla po obtížných klasikách ideální?
To rozhodně nebyla, ale teď cítím, že se každým dnem zlepšuji. Mrzí mě, že jsem přijel na start do Izraele nemocný, protože na Sicílii pak byly pěkné etapy, vhodné pro mě. Kdybych tam měl nohy jako teď, třeba bych v nich měl šanci dojet do tří nebo i vyhrát.
Takový byl vᚠcíl: zkompletovat sbírku a mít etapové vítězství z každé Grand Tour. Dáte v budoucnu Giru další šanci?
Jasně. Už jsem sdělil týmu, že bych ho chtěl jet příští rok znovu. Věřím, že se na něj dokážu ještě lépe připravit.
Autor: TomᚠMacek

Source: idnes.cz